Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách:

1.Obec Rapotín (německy Reitendorf)[2]  v okrese Šumperk, kraj Olomoucký. Žije zde přes tři tisíce obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1391. Důležitou událostí v historii obce bylo přemístění skláren z Anína u Koutů nad Desnou v roce 1829. Sklárnu koupil v roce 1857 vídeňský obchodník J. Schreiber, který ji výrazně rozšířil.[3]

Pamětihodnosti

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[4]

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marienovogotická stavba z roku 1874; Jako dominanta obce byl v roce 2006 vyhlášen kulturní památkou
  • Kaple svatého Michala – drobná památka barokní architektury z druhé poloviny 18. století
  • Sklárny (založeny v roce 1820), starý trakt (před vstupem do závodu) - až do okupace středisko protinacistického odporu
  • Boží muka (v zahradě čp. 56) – vyhlášena památkou v roce 2007[5]

Další památky

  • Sloup a socha Panny Marie
  • Misijní žulový kříž z roku 1896
  • Pamětní deska padlým za 1.sv. války na kostele Nanebevzetí panny Marie
  • Barokní rám obrazu z kaple sv. Michala
  • Boží muka – památka na čarodějnické procesy
  • Budova skláren
  • Kamenný kříž u hřbitova
  • Mramorový kříž, Družstevní 112
  • Pískovcový kříž, Farská
  • Dřevěný kříž – Za Hutí
  • Mramorový kříž – Jesenická
  • Památný strom – U Pomněnky
  • Rychta č.p. 112
  • Místo hromadného hrobu za VABem (ACC)
  • Památník Hanse Kudlicha

 

2.Termální lázně Velké Losiny

Historie lázní

16. století

První zmínka o lázních pochází z roku 1562. V této době dal údajně majitel panství Jan mladší ze Žerotína postavit vedle již existující dřevěné lázeňské budovy nový dům k ubytování hostů. V roce 1580 vyšlo významné balneologické dílo Tomáše Jordána z Kluže, ve kterém podává jako první zprávu o léčivosti losinské vody.

17. století

Třicetiletá válkačarodějnické procesy znamenaly pro lázně stagnaci, sloužily jen pro potřeby místních obyvatel a obyvatel z blízkého okolí

Čarodějnické procesy /1678-1692/  si ze zaměstnanců lázní vyžádaly dvě oběti- lázeňské, které skončily na hranici.

18. století

V roce 1724 nechala manželka Jana Jáchyma ze Žerotína  postavit v lázních  dřevěnou kapli  sv. Kříže, kterou její syn Jan Ludvík přestavěl v roce  1750 na zděnou, přestavěl a zvýšil i kruhovou stavbu lázeňského bazénu, v patře byly hostinské pokoje. Kaple a bazén byly jediné zděné budovy v lázních, ostatní byly ze dřeva .

19. století

V roce 1802  prodal Ludvík Antonín /poslední Žerotín / velkolosinské panství Liechtensteinům. V druhé polovině 19. století nastal  velký rozvoj lázní. V roce 1861 ředitelství liechtesteinského panství koupilo  tírnu lnu v areálu lázní a přestavělo ji  na lázeňský ubytovací dům Villa Franziska. V roce 1878 byl postaven bazén jako dvoupatrový šestnáctistěnný dům, v roce 1884 byl postaven dřevěný altán nad studeným pramenem Karel. Roku1888  byla vytvořena současná koncepce lázeňského parku s importovanými dřevinami na místě podmáčených luk.

Začátek 20. století

V roce 1912 začala stavba nového moderního dětského sanatoria Podesní, dnešní Šárka. Autorem projektu  je vídeňský architekt Alfred Castelliz. Během 1. světové války sloužily lázně jako lazaret.

20. století

20. léta

Rekonstrukce staré i nové budovy, drobné dostavby, součástí hospodářství lázní se stalo lázeňské zahradnictví.

30. ledna 1930 vypukl požár, který zničil hlavní lázeňskou budovu, sál, restauraci a bazén, shořela i střecha lázeňské kaple

Nový plán rekonstrukce lázní  byl vypracován architektem Alfredem Castellizem, který přestavbě vtiskl osobitou klasicistní podobu s prvky rakouského lidového slohu. Lázně byly znovu  vystavěny během jednoho roku a nově byla postavena dětská ozdravovna Dětský dům (dnešní Chaloupka).Rekonstruované lázně byly slavnostně otevřeny 1.5.1931.

50. – 80.léta

Po roce 1948  se hlavní náplní lázeňského zařízení stala  léčba dětské obrny, pro niž  je uvolněna Šárka, která do roku 1948 sloužila jako porodní oddělení šumperské nemocnice.  K lázním byly také přičleněny  zkonfiskované vily Gazárka, Brněnka a Marie. Od roku 1954 se v Boženě a Chaloupce léčí nespecifikované onemocnění plic dětí.

K objevení léčebné účinnosti losinské vody se vztahuje lidová pověst, kterou zde předkládáme v nejstarší dochované podobě, zaznamenané v polovině 16. století Tomáemš Jordáemn z Klausenburku:

Sedlák nějaký koně churavého, hubeného a od vředův a prašivosti již téměř uschlého vyhnal, neb se mu nevidělo jeho déle v domě chovati a trpěti, aby se jiní od něho nenakazili, anobrž i píce jemu již dáváno nebylo. A protož  ten kůň jsa tu na louky blízké vyhnán, náhodou přišel do té hlubiny neb louže, a tu upadl, a tři dni ležel, až potom mocí té vody, váleti se v tom blátě počal, potom ven vyskočil, a na těch lukách se pasa, po kolikás málo dnech, napiv se snad (jakž k pravdě podobné jest) také té vody, kůže nové nabyl, a prašivosti pozbyl. A jsa tak uzdraven, v nenadále, neb již domnění bylo, že jest ode psův a od zvěří roztrhán a sežrán, již vděčnější host, k svému starému panu se navrátil. Odtud té vody užívati se počalo“.

Termální prameny

Sirné termální prameny v lázních Velké Losiny vyvěrají na tektonickém styku Keprnické a Desenské klenby. Teplota vody je 36 – 37 °C  a odpovídá hloubce jejího tvoření kolem 1000 m. Jedná se o vodu zcela přírodní, prostou, léčivou, minerální, uhličito-sodného typu a mírně radioaktivní.

Typický charakter léčivé vody dává losinské vodě také vyšší teplota  a zvýšený obsah sirovodíku. Chemicky je tedy losinská voda  cenným typem léčivé vody a je jedinou prostou sirnou termální vodou v naší republice.

Velmi zajímavé jsou tedy fyzicko-chemické prameny losinské vody v návaznosti na indikační skupiny klientů, kteří se zde léčí. Obsah síry ve vodě (6,37 mg/l), což vysoko převyšuje kritérium sirných vod (běžně 1 mg/l).

Dvojmocná síra patří navíc k látkám, které se při zevní aplikaci nejlépe vstřebávají kůží a jsou již po 15 minutách prokazatelné v krvi. Rychle oxiduje na šestimocnou a část vstřebané síry je vtažena do aktivního metabolismu, kde má terapeutické účinky – pozitivně ovlivňuje regulaci látkové výměny.

Losinská voda obsahuje sirovodík, který má specifický pach, ale jeho obsah ve vodě je relativně nízký (0,005 mg/l), takže nevyvolává dechové podráždění, nedráždí oční sliznici, což umožňuje koupele  i u pacientů s respiračními potížemi.

Příjem vody kůží v minerální koupeli je závislý na výši celkové mineralizace a klesá se stoupající mineralizací. V losinské vodě z rozpuštěných pevných látek převládají hydrouhličitanové (8,5 mg/l) až uhličitanové (50,1 mg/l) a sodné ionty (66,9 mg/l) a vysokého obsahu síranu (26 mg/l) a kyseliny metakřemičité (90,24 mg /l).

Poměrně nízká mineralizace losinské vody tak přispívá k dobrému vstřebávání vody kůží a tím i síry.

Jelikož je teplota losinské vody 36,6 °C, podle klasifikace se jedná o vodu hypertermickou (tedy teplou), která vede ke zvýšení prokrvení kůže a tím ke zvýšenému vstřebávání aktivních prvků z vody přes svrchní kožní epitel. Vyšší teplota vody  přispívá ke zmírnění svalového napětí. Terapeuticky významný je rovněž vysoký obsah fluoridných iontů ( 5,247 mg/l), které se v kombinaci se sírou významně podílejí na svalových a cévních pochodech a umocňuje analgetický efekt síry.

Důkladný rozbor chemického složení a dlouholetá balneologická praxe dokládají, že losinská voda je jedinečná a terapeuticky účinná.

Vřídla v Termálních lázních Velké Losiny

Vřídlo Žerotín – A

Patří k nejznámějším přírodním léčivým zdrojům v České republice a je nejbohatším zdrojem sirné vody u nás. Byl vybudován v letech 1979 – 1980. Vrt je hluboký 1 001 m  a sirné termální vody přijímá v prostředí krystalických hornin masivu Hrubého Jeseníku. Voda je čirá, bezbarvá se zřetelným sirovodíkovým pachem.

Celková vydatnost činí cca 17,4 l/s a teplota vody se pohybuje od 35,4 – 36,3 °C. Tato termální voda přispívá k relaxaci svalstva, ohebnosti kloubů, uvolňuje spasticitu končetin, přispívá k posilování svalstva formou plavání a pomáhá termoregulaci. Termální lázně tento pramen využívají ve formě vířivých, perličkových a sirných koupelí a k napájení i venkovního termálního bazénu.

Vřídlo Dobra – B

Jeho hydraulická situace odpovídá pozici mezi zřídlem Žerotínem a zřídlem Petr. Hydraulické prameny tohot zdroje nebyl po vybudování zřídla Žerotín a likvidaci průzkumných vrtů dále ověřovány. Vybudován byl v roce 1976, hloubka vrtu 200 m vydatnost 0,5 l/s, teplota 22°C, zdroj je tlakově uzavřen.

Vřídlo Petr – E

Vybudováno bylo v roce 1973, hloubka 150 m, úsek 49,, 75 – 150 m je zasypán štěrkem, vydatnost 1,5 l/s, teplota 29°C; zřídlo je tlakově uzavřeno. Tyto vody jsou bezprostředně ovlivňovány zřídlem Eliška.

Vřídlo Eliška – F

Představuje původní zdroj termální vody Termálních lázní Velké Losiny. Zatímco do roku 1970 bylo zřídlo Eliška nejvydatnějším zdrojem v celé zřídelní struktuře. Po vyhloubení strukturálních vrtů Petr a zejména Žerotín, klesla jeho vydatnost až pod 0,2 l/s. Nyní má funkci stabilního přírodního odvodnění zřídelní struktury v zóně primárního rozptylu, stabilizuje úroveň hladiny podzemních vod, voda je odváděna do kanalizace.Zřídlo bylo vybudováno v roce1903, rekonstrukce 1994, teplota 26.5°C.

Vřídlo Karel – C

Je tradiční zdrojem studené sirné minerální vody a je geneticky svázáno s termálními sirnými vodami Elišky a Žerotínu. Přírodní pramen sirné vody zde jistě vyvěral již před založením lázeňské tradice Velkých Losiny. V roce 1903 v období významného rozvoje lázeňství byl podchycen studnovou jímkou z hloubky 4m. Při hydrogeologickém průzkumu sirných vod v roce 1974 ustal prakticky výběr studených sirných vod, což vedlo k zániku zřídel Karel a Marie Terezie. Proto v roce 1975 byl proveden vrt do hloubky 25 m a oživeno zřídlo Karel. Jeho vydatnost je dnes závislá na stupni využívání zejména zřídla Žerotín. Pitná minerální voda je bohatá na nejrůznější kationty a z nich je v největším množství zastoupen vápník, sodík, hořčík, draslík a železo. Z aniontů jsou to téměř výhradně hydrogenuhličitany a pak sírany. Je studená, čirá, bez barvy, a má sirovodíkový pach bez sedimentu.

Vřídlo Marie Terezie – D

Po provedených vrtech v roce 1974 prakticky ustal vývěr a tento nebyl obnoven. K fyzické likvidaci zdroje došlo v roce 1993.

Součásti lázní

V současné době se zde nachází šest lázeňských pavilonů:

  1. Lázeňský hotel Eliška – hlavní lázeňská budova. Jsou zde k dispozici veškeré služby pod jednou střechou - kompletně vybavený balneooprovoz, recepce, 2 restaurace, lázeňská kavárna, kaple, tělocvična, konferenční sál, vnitřní termální bazén atd. Hlavní součástí budovy jsou jednolůžkové, dvoulůžkové pokoje a apartmány. Za zmínku stojí také park, který budovu z části obklopuje a z části budova obklopuje jej a je přímo spojen s lázeňským parkem a jednou z hlavních cest k zámku.
  2. Lázeňská vila Gazárka– nově zrekonstruovaná lázeňská vila. Nachází se cca. 400 metrů od hotelu Eliška za okrajem lázeňského parku. Poskytuje pouze ubytování. Na léčebné procedury i stravování ubytovaní docházejí do hlavního hotelu Eliška.
  3. Lázeňská vila Knížecí – administrativní budova a ředitelství termálních lázní Velké Losiny, ale také základní a mateřská škola pro dětské pacienty lázní.
  4. Lázeňské Sanatorium Šárka – dříve se zde léčily děti postižené obrnou. Nachází se na mírném kopci v odlehlé části lázeňského parku. Po rekonstrukci v roce 2012 nabízí veškeré služby pod jednou střechou pro klienty zdravotních pojišťoven - jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje, recepce, ordinace lékaře a sestry, kompletní balneooprovoz, vnitřní termální bazén, tělocvična, klubovna, knihovna, letní terasa atd.
  5. Lázeňský dům Chaloupka – nejmladší pavilon, který připomíná perníkovou chaloupku. Obývají jej děti předškolního věku ale i mladší, které do lázní přijíždějí se svým dospělým doprovodem. I tato budova se nachází v lázeňském parku a samozřejmě má své vlastní oplocené dětské hřiště. V Chaloupce se nachází dvoulůžkové pokoje, tělocvična, ošetřovna, jídelna a klubovna. Procedury si její obyvatelé odbývají v Chaloupce, na vybrané procedury i termální bazén docházejí na Elišku.
  6. Lázeňský dům Božena– původně tírna lnu, později dětská léčebna pro děti trpící astmatem. Kromě pokojů, ošetřovny a kluboven se zde nacházela i tělocvična, menší tělocvična, posilovna a jídelna s kuchyní. K budově původně patřilo i dětské hřiště. Nyní je lázeňský dům Božena uzavřen a v příštím roce by měl být kompletně zrekonstruován